Proč zrovna příběhy?

Už několik dní, vlastně týdnů se mi neustále vrací otázky: Co mě bude ve tři ráno zvedat z postele? Co je mým opravdovým smyslem? Našla jsem a žiju své poslání? Co mohu udělat jinak, abych byla ještě spokojenější?

Vím, že jsem na dobré cestě, věřím, že na správné cestě, jen občas zaváhám, když přidou obavy, pochybnosti nebo strachy. Je to tehdy, když mě moje mysl začne otravovat a já jí uvěřím. Když se odpojím od sebe sama. Když se neudržím v dostatečně vysoké úrovni vědomí.

V takových chvílích mi pomáhá jediné.
Zastavit se, uvědomit si, co je mou prioritou a naladit se na ni. V mém případě jde o ladění se na hluboký a velmi příjemný vnitřní klid. 

Odtud hned vidím vše, co se kolem mě děje s nadhledem a odstupem. Najednou pak vím, co se opravdu děje. Vnímám jaké mi nabíhají emoce, dokážu vysledovat myšlenky, které tyto emoce způsobily a mohu se pak rozhodnout co s tím udělám. Zda do těch strachů či stresu spadnu a budu se v tom zase nějakou dobu plácat. Nebo si dám tu práci, zůstanu spojená se svým klidem a pochopím danou situaci. Pak už se mi taková situace neopakuje.

Možná si zatím nedovedete představit jaké vlastně situace mám na mysli, z čeho všeho mohu mít obavy, stres nebo strachy a jak dělám to, že se vracím ke svému vnitřnímu klidu.

A právě o tom všem budou příběhy z běžného života, které postupně budu psát a sdílet s vámi. Budou to příběhy z reálného života. Někdy z mého, někdy ze života mých klientů a přátel. Zajímá vás proč? Je to jednoduché. Velmi ctím větu jednoho z mých velkých učitelů, Tonyho Robbinse:

“Tajemství života je dávání.”

Dávání a inspirace druhých mě velmi naplňuje. Proto vás budu inspirovat jak nejlépe dovedu a těšit se na laskavé a upřímné zpětné vazby od vás.